Kdy ses začala věnovat krasopisu?
Našla jsem knihu, psanou švabachem a snažila se ta písmena napodobit, asi v sedmé třídě. Pak jsem psala jednu z obecních kronik vlastní abecedou, kterou jsem odvodila  právě ze švabachu.  Dnes se to zdá úsměvné, jako každé začátky; švabach je tiskové písmo a k ručnímu psaní není určeno.

 

Co tě tehdy na krasopisu nejvíce fascinovalo a co tě na něm nejvíce fascinuje teď?
Na zdobných písmech mě fascinovala obtížná čitelnost - připadalo mi, že znalost konkrétní abecedy je jako tajné učení. A kdysi to tak skutečně bylo,  písmo jako prostředek pro spojení s bohy bylo určeno jen vyvoleným. Tehdy mě tedy přitahovaly tajemné staré knihy. Nyní mě na ručním písmu fascinuje jeho dynamika, ve které se zrcadlí cosi charakteristického pro život, co věda nedokáže zachytit. Tuto hřejivou vlastnost písmo vytvořené strojem nikdy nemá. Zkoumání této záhadné entity je mým úkolem.

 

Jaké je tvoje oblíbené písmo a proč?
Mým nejoblíbenějším písmem je  unciála, vždycky se mi líbila a chtěla jsem se ji naučit. Vznikala ve  2. - 3. století a byla  hlavním  písmem exkluzivních rukopisů. Dnes má mnoho modifikací. Je to elegantní, dobře čitelné písmo. Při sledování vývoje unciály je velice zajímavé,  jak byly znaky jiných písem unciálou asimilovány a jak se v průběhu věků písmo proměňovalo. Jsou to symboly, které vypovídají o principech našeho světa.

 

Je na krasopisu něco, co nemáš ráda?
Kompletování kaligrafického pera. Ovšem, jde o velmi důležitý proces, dobrý nástroj je valná část úspěchu a na pero musí být spolehnutí. Myslím, že tohle za mě nikdo udělat nemůže, ze zcela iracionálních důvodů.

 

Kterého ze svých kaligrafických děl si nejvíce ceníš?
To je velice těžké.  Mám třeba oblíbený soubor protokolů do Mikroskopie minerálů. Každý protokol je ručně psaný  a doplněný vědeckou kresbou.  V té době mě mikroskopie hodně zaujala,  byl to další svět, co se přede mnou otevřel. Věnovala jsem protokolům  hodně času a to je pro mě měřítko hodnoty věci.

 

Jaké jsou tvé nejčastější zakázky?
 To je velice různé, od drobných přání typu "všechno nejlepší", která dokážou ozvláštnit každý dárek nebo vyjádření komplimentu - na kvalitním ručním papíře získají punc solidnosti a noblesy.Časté zakázky jsou svatební oznámení a menu luxusních restaurací. Další mojí specializací jsou rodokmeny. Graf rodu a genealogické údaje jsou umělecky ztvárněny, zdobí se barvami a zlatem, a tak se v nich uchová cosi z historických dokumentů a dávných dob tradičním, přesto současným způsobem. Někdy se na mě klienti obrátí s nejasnou představou,  ale vědí jistě, že chtějí darovat něco speciálního. Kaligrafii lze kombinovat s malbou či kresbou, například oblíbené květiny.

   

Odráží se nějak tvá nálada na psaní nebo se dokážeš oprostit od svého rozpoložení během tvorby?
Někdy mám pocit, že se při psaní zcela nedokážu od vnitřního stavu oprostit. Sebenepatrnější záchvěvy v člověku jsou na písmu vidět.  To je podle mě mistrovství,  tvořit ve stavu  na hraně mezi  absolutním soustředěním a totální relaxací mysli. Tento stav není zcela přirozený, je třeba se k němu vycvičit, možná proto slovo umění má blízko ke slovu umělý.

 

Je podle tebe kaligrafie víc o umělecké stránce a kreativitě nebo o disciplíně, vytrvalosti a soustředění?
Pro projevení kreativity v písmu jsou nezbytné speciální motorické vlastnosti, které mohu získat pouze fyzickým vykonávání psaní. Psaním pěstuji cit pro nástroj, pro odpor papíru, který klade hrotu pera, pro intenzitu tlaku, který musí ruka vyvinout, pro rozpal písmen a tisíc dalších věcí. Ve skutečnosti jde o nesmírně komplexní celek, sestávající z nespočtu různých dovedností, které se uplatňují všechny současně v každém jednom okamžiku. Není možné si je všechny uvědomovat, té vzácné souhry je možné dosáhnout jen dlouhodobou prací. Bez disciplíny není nic. Pak je ale ještě Cosi, co musí člověk k tvorbě mít a co naučit nejde, kdyby to neměl.

   

Je nějaká stránka tvé osobnosti, kterou jsi objevila díky krasopisu? 
Asi trpělivost, ale ta je možná získaná zkušenostmi - v kaligrafii se nedá nic uspěchat. Ke svému překvapení jsem zjistila, že přes svoji lásku k moderním věcem, budoucnosti, robotům a kosmickým lodím jsem velmi konzervativní člověk, který upřednostní ruční papír, tuš a tradiční techniku před  syntetickými materiály a zjednodušenými postupy.

   

V kaligrafii musíš balancovat mezi touhou po dokonalosti a docílení přesného písma s touhou po jedinečnosti a kreativitou. Je pro tebe snadné tyto pocity kombinovat?
Když píšu, nepřemýšlím tímto způsobem. Písma mají většinou přesně stanovená pravidla, jak je psát. Zároveň písmo nese konkrétní informaci - tím se  kaligrafie se liší od jiných výtvarných směrů. I když mnou vytvořené, autorské písmo bude mít znaky automatismu a surrealismu, písmeno jako znak si svoji identitu uchová.

       

Je nějaká oblast krasopisu, kterou se chystáš prozkoumat v nejbližší době?
Snažím se zaměřit na minimum technik a ty zdokonalovat. Pracuji na technice iluminace. Jedná se o zdobení počátečních písmen či iniciál barvami a plátkovým zlatem.

Děkuji za rozhovor.
Barbora Plhoňová